Zvýšení bezpečnostních aspektů v návrhu nového zákona o zbraních
Návrh nového zákona o zbraních [1] připravený expertní pracovní skupinou při Ministerstvu vnitra doznává své finální podoby a později v průběhu letošního roku bude předložen ke schválení Parlamentem (pozor: nezaměňovat s implementační „mininovelou“ nynějšího zákona o zbraních č. 119/2002 Sb., PS tiskem č. 92 [2], který Sněmovna projednává v současné době). Tento článek shrnuje, jak návrh zásadním způsobem posiluje bezpečnostní aspekty prověřování zájemců a držitelů zbrojních oprávnění. Kromě toho nastiňuje oblasti, které by si zasloužily další zlepšení.
Česká legislativa civilního držení zbraní se vymyká tomu, co je typické pro většinu Evropské unie. Ve většině členských zemí je civilní držení zbraní vnímáno jako volnočasová aktivita, jen nebezpečnější než jiné sporty. Legální držení zbraní zde existuje pouze v rámci sportovní a lovecké střelby (případně sběratelství). Palné zbraně pro obranu představují společenské a mnohdy i legislativní tabu. Nejlépe to dokresluje případ šéfredaktora Charlie Hebdo, který jako sportovní střelec žádal o povolení nosit pistoli pro sebeobranu. Byť byl vysoko na kill listu Al Kájdy, dostával pravidelné výhrůžky smrtí a dříve byl i terčem útoků, žádosti nebylo vyhověno.[3]
Tomuto evropskému standardu se vymykají dvě větve odlišného přístupu. První představuje civilní držení zbraní pro kolektivní obranu (např. Švýcarsko, Finsko) a druhou pro individuální obranu (vedle České republiky např. Estonsko, částečně také Slovensko a Rakousko)…
Plné znění článku si můžete přečíst na serveru epravo zde: