Přítelkyně, druh, partner(ka) & smrt. České dědické právo a nesezdané páry vč. vzoru závěti.
Přibližně polovina českých párů žije v nesezdaném (či neregistrovaném) svazku. Česká právní úprava výrazně preferuje soužití v rámci formálně sezdaného páru, což se projevuje také v oblasti dědického práva. V obecné rovině je zejména v případě bezdětných nesezdaných párů vhodné zamyslet se nad tím, do jaké míry je vyhovující zákonná dědická posloupnost. V případech komplikovanějších soužití pak závěť může cílit také na předejití případného zpochybňování existence partnerského vztahu v době smrti dalšími potenciálními dědici.
Zákonná posloupnost
V případě úmrtí osoby, která nezanechala závěť, se dědictví nabývá podle tzv. “zákonné dědické posloupnosti”. Pro partnerské vztahy jsou zásadní první tři dědické třídy z celkových šesti:
§ 1635 První třída dědiců
(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.
První třída je zásadní pouze v případě, že měl zesnulý děti. Není-li závěti, pak si děti pozůstalost rozdělí rovným dílem, případně i s dosud žijícím manželem. Pokud zesnulý žil dlouhodobě v novém vztahu, avšak své předchozí manželství formálně neukončil, tak to nic nemění na právu manžela na zákonný díl z pozůstalosti.
Měl-li zesnulý děti, a ty se dědictví nevzdají, pak partner(ka) vůbec nedědí.
§ 1636 Druhá třída dědiců
Druhá třída přichází v úvahu, pokud nedědí potomci zesnulého (buďto žádní nejsou nebo se dědictví vzdají). V takovém případě dědictví nabývá manžel (nejméně jednu polovinu) a pak rodiče a “spolužijící osoba” rovným dílem.
Zákon zde nezkoumá ani tak existenci citového partnerského vztahu, jako spíše existenci “ekonomicko-sociální” partnerské jednotky, jejíž předpoklady tvoří společné žití se zůstavitelem po dobu jednoho roku před smrtí ve společné domácnosti, a z toho odvislé pečování o společnou domácnost či odkázání na výživu zesnulého.
Společnou domácnost tvoří soužití dvou nebo více lidí, kteří spolu trvale žijí, společně přispívají k úhradě a obstarávání společných potřeb a společně hospodaří se svými příjmy. Nemusí tedy jít o partnery v intimním slova smyslu. Pokud jsou splněny všechny podmínky (zejména společné hospodaření s příjmy a sdílení výdajů), může se jednat také například o soužití starších osob, které vzniklo primárně s cílem společně nést náklady, které by si jinak jednotlivě tyto osoby nemohly dovolit (například staří sourozenci či dlouhodobí přátelé); pokud ale jde jen o osoby, které žijí ve stejných prostorách (bytu, domu), avšak v zásadě si své náklady nesou samy, pak společnou domácnost netvoří.
Společnou domácnost také netvoří například chvilkové výpomoci, či osoba žijící v obydlí výměnou za pomoc ve stáří, ledaže splňuje i ostatní definiční znaky.
§ 1637 Třetí třída dědiců
(1) Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
(2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.
Třetí třída přichází v úvahu, nedědí-li ani manžel, ani žádný z rodičů. V takovém případě se “spolužijící osoba” o dědictví dělí se sourozenci zesnulého.
Obvyklé problémy související se zákonnou posloupností
Dědění příbuznými s přetrhanými vazbami
Zatímco partner musí prokazovat existenci společné domácnosti a péči o ni po dobu nejméně jednoho roku před úmrtím, v případě příbuzných žádné nároky na kvalitu vztahu nejsou kladeny. Zákon nijak nebere zřetel na případný rozpad manželství před 20 lety, pokud nebylo rozvedeno. Nebere v úvahu možný rozkol v rodině vedoucí k 30 letům bez komunikace s rodiči či sourozenci. Pokud chcete toto zohlednit, musíte tak učinit prostřednictvím závěti.
Účelové zpochybňování existence partnerského vztahu
Příbuzní, kteří by jinak dědili či měli nárok na vyšší podíl, se mohou také snažit zpochybňovat existenci společné domácnosti a péče o ni. Ať už by byli motivováni vidinou majetku nebo osobními antipatiemi k partnerovi zesnulého. Vedle zármutku ze samotného úmrtí tak může na partnera ještě silně dopadnout také nepříjemný proces dokazování v rámci dědického řízení.
Prokazování společné domácnosti v případě komplikovanějších vztahů
Komplikovanější vztahy mohou být pro dědictví problematické i bez aktivních alternativních dědiců. Například u vztahu pravidelně procházejícího “bouřlivými obdobími” a krátkodobými rozlukami. Nebo naopak v případě citově hlubokého bezproblémového vztahu vysoce pracovně vytížených profesionálů, kteří tráví většinu času odděleně s ohledem na pracovní umístění v různých městech, nebo dokonce i zemích.
Sepsání závěti
Závěť lze sepsat buďto tzv. soukromou listinou nebo veřejnou listinou, tj. notářským zápisem. Soukromá listina je vhodná v případě, kdy lze očekávat v zásadě bezproblémové vypořádání dědictví. Je vhodné pořídit případně kopie této listiny a ty předat dědicům či jiným osobám. Veřejná listina je naopak lepší alternativou pro případ očekávatelných problémů mezi dědici, ať už by mělo jít o napadení pravosti závěti nebo psychického stavu sepisovatele.
Soukromou listinu můžete pořídit především vlastnoručním sepsáním celého textu. V případě, že by nešlo o vlastnoručně sepsaný text, je potřeba závěť podepsat za přítomnosti svědků. Co do náležitostí a obsahu se řiďte zejm. § 1475 – 1720 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Vzor vlastnoručně sepsané závěti v případě partnerských vztahů
Zde si můžete stáhnout vzor vlastnoručně sepsané závěti v případě partnerských vztahů. Jedná se o vzor pro velmi jednoduchý případ, kdy zůstavitel zanechává celé dědictví jediné osobě (partnerovi) a případně z něj zanechává konkrétní věci jiné osobě. Nebere v úvahu případné nepominutelné dědice (děti zůstavitele, pokud existují) či další komplikace, které mohou v souvislosti s děděním a závětí nastat.
Pokud je Vaše situace komplikovanější, pak mne prosím kontaktujte za účelem sjednání osobní schůzky či přípravy textu závěti distančně.
Domluvte si schůzku!
Že je toho trochu moc? Nenechte se tím zahltit. Domluvte si se mnou schůzku – vše Vám podrobně vysvětlím a v případě potřeby připravím také návrh znění závěti, kterou si můžete následně vlastnoručně sepsat či podepsat za účasti svědků.
Pokud hledáte právníka, mohu Vám nabídnout nejen špičkovou odbornost, ale také bezbřehé odhodlání a vysoké nasazení.
Mgr. Tomáš Gawron, LL.M., advokát